Teplárenství
Je oblast energetiky, která zajišťuje dodávky tepla z teplárny nebo z tepelné elektrárny do centralizovaných teplárenských systémů.
Teplo z kombinované výroby tepla a elektřiny zajišťuje bezpečnost a komfort užívání a nižší emise spalin výfukových plynů, což je důležité pro kvalitu ovzduší ve městě.
Teplárenský systém má tři hlavní součásti: zdroj tepla, kterým je kombinovaná výroba tepla a elektřiny nebo teplárna, teplárenská síť, kterou se horká voda nebo pára dopravuje ke spotřebitelům, a předávací stanice, které přijímají teplo v budovách.
Systémový přenos tepla dopravuje tepelnou energii každý den k milionům příjemců. Svůj podíl na tom má i společnost Hexonic. Naše výměníky pracují i v největších světových teplárenských systémech.
Jednofunkční objektová předávací stanice
Předávací stanice jsou systémy umístěné na rozhraní mezi městskou tepelnou sítí a instalacemi uvnitř budovy.
Jedním z druhů předávacích stanic je jednofunkční předávací stanice. Na rozdíl od dvoufunkční předávací stanice pracuje pouze pro potřeby jednoho odběrového okruhu, nejčastěji ústředního vytápění (ÚT), nebo zásobuje bytové předávací stanice. Teplá užitková voda (TUV) se ohřívá individuálními zdroji tepla, např. plynovými kotli, s použitím zásobníku teplé užitkové vody s trubkovou spirálou v ohřívači přes předávací stanice, které přesměrovávají teplo ze sběrné předávací stanice na ÚT a TUV v jednotlivých prostorech.
Úkolem jednofunkční předávací stanice je předávání tepla ze sítě dálkového vytápění do sítě ÚV v objektu deskovým nebo trubkovým výměníkem tepla. V důsledku toho získá koncový uživatel v instalaci bezpečnější, nižší teplotu a tlak než v dálkové síti.
Široká škála výrobků společnosti Hexonic umožňuje výběr výměníků tepla do prakticky libovolné velikosti předávací stanice V této aplikaci jsou použity deskové pájené výměníky tepla řady L, také ve variantě Luna nebo SafePLATE, nebo trubkové výměníky tepla JAD a HAD.
Dvoufunkční objektová předávací stanice
Teplo ze sítě dálkového vytápění je předáváno do instalace uvnitř budovy pomocí předávací stanice tepla.
Mezi takové stanice patří také dvoufunkční předávací stanice. Na rozdíl od jednofunkční předávací stanice je úkolem dvoufunkční předávací stanice zásobovat teplem dva topné okruhy, nejčastěji okruh ústředního vytápění a okruh teplé užitkové vody. Tuto činnost umožňuje paralelní zapojení dvou na sobě nezávislých výměníků tepla.
V předávacích stanicích se nejčastěji používají deskové nebo trubkové výměníky JAD.
Objektová předávací stanice
Bytová (objektová) předávací stanice je kompaktní zařízení, které zajišťuje řízení přívodu tepla v jednotlivém bytě. Předává teplo do bytu z místní kotelny nebo městské předávací stanice napájené z městské tepelné sítě. Toto řešení poskytuje obyvatelům bytových domů individuální kontrolu nad využitím vytápění a ohřevu užitkové vody.
Proces výměny tepla v bytových předávacích stanicích tepla probíhá v deskových pájených výměnících tepla. V této aplikaci se používají deskové pájené výměníky tepla řady L, také ve variantách Luna a SafePLATE.
Plynové kotle
Plynové kotle jsou topná zařízení s vysokou účinností a vysokým výkonem. Rozlišujeme několik typů kotlů.
Kombinované plynové kotle jsou navrženy tak, aby jedna jednotka mohla objekt vytápět a zároveň zajišťovat teplou užitkovou vodu (TUV) ohřívanou v průtokovém systému. Při požadavku na teplou vodu kotel přejde do režimu ohřevu vody odebrané z odběrného místa, po chvíli se vrátí k ohřevu vody ústředního vytápění (ÚT).
Hlavním úkolem jednofunkčních kotlů je ohřev vody v systému ústředního vytápění (ÚT). Aby bylo možné tento typ kotle používat k ohřevu teplé užitkové vody, musí být vybaven zásobníkem teplé vody. Nastavenou teplotu vody udržuje trubková spirála v ohřívači, napájená horkou vodou z kotle.
Oba typy kotlů je možné vybavit funkcí zpětného získávání tepla ze spalin, dosáhne se tak nižších provozních nákladů. Tento proces se nazývá kondenzace a kotle se nazývají kondenzační.
Provoz kotle umožňuje kompaktní výměník tepla umístěný uvnitř kotle. Nejčastěji se jedná o deskový pájený výměník, který nabízí vysoký komfort používání a vynikající výkon celého systému. Jeho kompaktní rozměry umožňují zmenšit velikost celého kotle.
Instalace úv a tuv
Výběr instalací ústředního vytápění (ÚV) a teplé užitkové vody (TUV) má rozhodující vliv na náklady, emise a komfort užívání. Při projektování instalací ÚV a TUV zvolte typ zdroje tepla, který chcete použít.
Je třeba rozhodnout, zda oba systémy mají být odděleny nebo napojeny na jeden zdroj tepla, společný pro obě instalace.
V rodinných domech se často jako zdroj tepla používá plynový kotel. Instalace tohoto typu jsou stále častěji doplňovány solárními kolektory, které pokrývají potřebu energie na ohřev TUV až z 50 %.
Vodní a glykolové žebrové radiátory
Ohřívač je kompaktní zařízení obvykle instalované mezi vstupním filtrem a ventilační komorou. K ohřevu vzduchu využívá horkou vodu zdroje , jako je plynový nebo naftový kotel, kotel na pevná paliva, elektrický kotel nebo teplárenská předávací stanice.
Radiátory neustále protéká horká voda s teplotou podle nastavení uživatele, např. v předávací stanici. Cirkulaci horké vody zajišťuje oběhové čerpadlo, které do radiátoru tlačí vodu. Změna parametrů vody, zejména pokles teploty, může způsobit zamrznutí vody v potrubí. Teplotu dále snižuje proud studeného vzduchu, který přijímá teplo z žeber radiátoru. Jestliže se cirkulace zastaví, voda rychle ztratí svou teplotu a zamrzne. Voda zmrzlá v trubkách je může poškodit, způsobit zaplavení místnosti a následně nutnost provedení nezbytných oprav. K ochraně radiátorů před případným zamrznutím se používají glykolové roztoky. Udržení požadovaného výkonu ohřívače zaručuje glykolový výměník.
Glykolový výměník je zařízení, které využívá roztok glykolu (etylen nebo propylen) jako pracovní médium pro chlazení nebo ohřev vzduchu proudícího výměníkem tepla. Glykol se používá k ochraně kapaliny před zamrznutím a následným možným poškozením výměníku tepla. Nižší měrná tepelná kapacita glykolu zajišťuje také nižší měrnou tepelnou kapacitu tohoto výměníku v porovnání s výměníkem vodním.
Parní systémy
V porovnání s vodním ohřevem má parní ohřev výhodu v možnosti použít menší topné plochy a pomocí regulace tlaku má velmi přesnou regulaci teploty.
Pára se jako extrémně účinný nosič energie používá od počátku průmyslové revoluce až dodnes.
V systému parního vytápění jsou místnosti vytápěny prostřednictvím parní výměníkové stanice, ve které dochází ke kondenzaci páry a ohřevu vody pro okruhy (ÚT) a (TUV).
